1.den - úterý 12.08.2008 – Česko, Německo

 

Cesta :              Česko  – Strakonice, Litochovice, Vimperk, Strážný

Německo – Philippsreut, Sinsheim

Ujeto:              490 + pojížďky = cca 520 km

Počasí:             Celý den docela pěkně

Nocleh:            Německo - Sinsheim, hotel (spíš penzion) Klostermühle 

N: 49,251100   E: 8,887490               

                      

            Mireček vyjel někdy po osmé hodině ráno ze Strakonic za mou do Litochovic, naložil mě i s mýma kuframa a s řízkama od babičky a vyrazili jsme směr Vimperk. Slíbili jsme kámošce Petře, že se cestou u ní zastavíme na prohlídku jejího nového bytečku. Po rychlé exkurzi už jsme zase seděli v autě a davaj směr Strážný. Bývalý hraniční přechod do Německa jsme projeli přesně v 10:15 hod.  A hurá do světa.

 

                       

                                                                                   cesta Šumavou

 

            Naše první velká zastávka a plánovaný nocleh byl ve městě Sinsheim, kde jsme chtěli navštívit známé technické muzeum. Cesta ubíhala, pár zastávek na benzínkách, občas nějaký odpočívadlo u dálnice, ale jinak se jelo v jednom kuse.

           

 

                         

                                                                       Šumava na západní straně…

 

            Menším technickým problémem se ukázala být pojistka, která občas nevydržela nápor všech spotřebičů, připojených do zapalovače. Nejdřív jsme si mysleli, že to dělá rádio, pak to vypadalo na napájení navigace, tak jsme ten napaječ rozebrali. Žádnou závadu jsme v něm neobjevili, tak zase slepit dohromady, vyměnit pojistku a jelo se dál.

 

 

                       

                                                                       Pro Esmeraldu je to máček… 

 

            Večer se pomalu blížil, když jsme přijeli do našeho prvního cíle, města Sinsheim.  První úkol byl sehnat nocleh. Hotely na nás trochu drahý, takže nějaký levný penzion.

 

 

                       

                                                                       Tak na to asi nebude…

 

            Na benzíně jsme se poptali ochotného pumpaře a on nás poslal asi 6 km do vesnice Weiler, kde asi neměli Čechy moc rádi. Zvláště když viděli dva český turisty, kteří umí špatně česky což teprve německy a citroena AX po střechu naloženýho krámama na kempování a navrchu uložené řízky. Takže všude bylo obsazeno. Tak jsme vyjeli hledat štěstí jinam. Při projíždění Sinsheimem jsme  objevili na konci města hotýlek, který zvenčí vypadal levně. Jmenoval se Klostermühle.

 

 

                       

                                                                       Naše záchrana…

 

            Skočila jsem se zeptat na "cimr fraj" a "vífíl kostet". Recepční, asi  i majitelka hotelu, taková udejchaná bába, povídá 55 euro, ale přede mnou stál nějakej holanďan co ho chtěl taky a ona měla poslední volnej. Ten chlap se tam šel podívat a asi se mu líbil, tak si ho koupil. Naštěstí z babky vylezlo, že má ještě jeden v rezervě a hned ať se jdu podívat.

 

 

                       

                                                                       Hotelová garsonka…

 

            Povídám takovej krcálek za 55 euro, tak dala slevu na 50, mrcha jedna. Koukli jsme na pokojík, měl číslo 10, zaplatili, dostali klíče s vysvětlením, abychom si je nezabouchli ve vnitř, že se tam jinak nedostaneme, protože zvenku je koule.

            Tak jsme  spokojeně sešli tři patra a jeli nakupovat do Lidlu, který jsme si předtím vyhlídli. Nákup obsahoval jen nepostradatelné zboží, které nám mělo ulehčit utrpení prvního večera na západě. Flaška vína, flaška vodky, džus, brambůrky, pár piv apod. S dobrým pocitem, že se umíme o sebe postarat i v cizině, jsme se spokojeně vrátili k hotelu.

 

 

                       

                                                                       A hurá na první nákup…

 

 

                       

                                                                       Jen nejdůležitější věci…

 

            Teď nás už jen čekalo odnést nákup a potřebné vybavení z auta do třetího patra po schodech a začít si užívat v zahraničí. Vyhlédla jsem z malinkýho střešního okénka na okolí. Za hotelem mega bazén lemovanej palmama. Mireček rychle mazal k oknu a kouká...Za hotelem šíleně špinavej rybník a z palem padala jablka...no prostě mazéééc...mě se tam líbilo.

 

 

                         

                                                                                   Pohled z okna…

 

            Okamžitě jsme museli začít doplňovat tekutiny chybějící z cesty. Při popíjení jsme rozhodli, že po dlouhé cestě je osobní hygiena nezbytná a bude nuné využít sprchu, která byla přímo na pokoji. Při kontrole tohoto zařízení jsme zjistili, že sprcha nemá držátko, ale jako v ruce si jí přece držet nebudeme, tak jsme z vybavení vzali izolepu a přilepili jí k tyči na zdi.

 

 

                       

                                                                                   Oprava sprchy…

 

            Vysprchli jsme se a pokračovali v konzumaci. Byla jsem z tý dlouhý cesty nějak vyprahlá, dostala jsem do sebe nějak zázračně flašku bílýho a ještě vodku s džusem, což se náležitě projevilo druhý den. Špatně mi bylo hodně...

 

 

                       

                                                                                  A už jí mám…

 

 

                       

                                                                                   Zátiší…

 

            Ještě za zmínku stojí to, že záchod byl na druhém konci chodby. Mireček na to prohlásil: "Kurvy šikmovoký, dělaj machry a hajzly maj na chodbě."

 

A ještě pár fotek:

 

                       

                                                                       Naše zavazadla…

           

 

                       

                                                           Pohled z okna na muzeum…

 

 

                       

                                                                       Stereo souprava…

 

  

< zpět na obsah >